Křečové žíly (varixy)

Křečové žíly patří mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění žilního systému v populaci. Podle různých statistik trpí tímto onemocněním 10 – 60 % populace. Ženy jsou postiženy 2-3 krát častěji.  Navíc, křečové žíly nejsou záležitostí pouze staršího věku, naopak jejich výskyt může být u populace středního věku až 50%.  Je tedy zřejmé, že kromě zdravotních dopadů se jedná i o kosmetický problém, zejména u žen.

O co se jedná

Jako varixy označujeme rozšířené, uzlovité nebo trubicovitě probíhající žíly na dolních končetinách. Postižené žíly jsou viditelné jako objemné, někdy namodralé útvary pod kůží. Faktorů, které ovlivňují jejich vznik, je několik. Mezi nejčastější patří dědičnost, obezita, nedostatek pohybu a stářím podmíněná ztráta elasticity žilních stěn. Dále se mohou vyskytovat u žen v těhotenství. Mezi rizikové faktory patří i statická zátěž (např. dlouhé stání při výkonu zaměstnání) nebo naopak sedavé zaměstnání.

Ve všech těchto případech mluvíme o tzv. primárních varixech, které vznikají v povrchovém žilním systému, tedy v žílách probíhajících v podkoží končetiny. Tvoří až 90% všech varixů.

Tvz. sekundární varixy vznikají při onemocnění hlubokého žilního systému, jehož žíly probíhají v hloubce mezi svaly končetiny. Nejčastěji jde o trombózu.

Mechanismus vzniku

Vzhledem ke vzpřímenému postoji člověka musí krev v žilách proudit směrem k srdci, tedy proti působení gravitace. Proto je potřeba pomocných mechanismů, aby byl zajištěn tok krve správným směrem, tedy pouze jedním směrem, a to k srdci. To platí především pro zpětný tok krve z dolních končetin.

Jedním z důležitých mechanismů je tzv. svalová pumpa – při pohybu končetiny se svalstvo stahuje a opět uvolňuje, čímž dochází k vytlačování krve ze žil. Proto pro pohyb krve v žilách dolních končetin mají velký význam pohyby končetin – obyčejná chůze nebo alespoň její simulace.

Aby krev v žilách byla vytlačována žádoucím směrem zajišťují žilní chlopně. Žilní chlopně jsou jemné blanité útvary nacházející se v žilách v pravidelných vzdálenostech. Právě ony zajišťují průtok krve jen jedním směrem k srdci.

Příčiny vzniku

Jestliže jsou žíly nebo žilní chlopně z jakéhokoli důvodu poškozeny (již zmiňovaná dědičnost, nadváha, ztráta elasticity ve vyšším věku…), žíly ztrácejí schopnost přizpůsobovat se rozdílům v objemu krve a zůstávají trvale rozšířeny. Žilní chlopně se již nemohou uzavírat a stávají se nedomykavými. Zpětný transport krve k srdci je značně narušen, protože krev náhle proudí oběma směry. Dochází k jejímu městnání v žilním systému. Ve tkáních je omezen přívod kyslíku a živin a dochází k hromadění zplodin metabolismu a tkáňové tekutiny, která není odváděna (vznikají otoky).

Projevy

Mezi prvotní projevy patří viditelné změny – křečové žíly jsou zkrátka vidět a mnoho pacientů je vnímá jako kosmetický problém. Dále se mohou objevovat otoky končetin, které jsou zprvu patrné na noze, okolo kotníků a na bérci. Zpočátku se vyskytují zřídka, zejména večer nebo v horku. Později se stávají trvalými.

Pacienti si dále stěžují na pocit těžkých nohou, na bolesti a tlak v končetinách. Mohou se objevovat noční křečové bolesti v lýtkách.

V pokročilejší fázi onemocnění se objevují změny na kůži z důsledku poruchy její výživy. Jde o nahnědlé pigmentové skvrny, tuhá ložiska v kůži a podkoží, ekzémy. Konečným stadiem může být až vznik toliko obávaného bércového vředu.

Dalším rizikem křečových žil je náchylnost ke vzniku zánětů žil, které se projeví zarudnutím, bolestivostí, otokem a ztvrdnutím postižené žíly.

Léčba

Léčbu křečových žil můžeme rozdělit na operační a konzervativní. Konzervativní léčba spočívá zejména v dodržování režimových opatření, přikládání elastických punčoch nebo kompresivních bandáží na postižené končetiny, užívání podpůrných léků (tzv. venotonik). Dále je možno provézt tzv. sklerotizující injekce do postižených žil. Operační léčba je další z možností, jež spadá do oblasti cévní chirurgie.

Operace

Cílem operační léčby je odstranit postižený úsek žíly a nedomykavými chlopněmi a ostatní varikózně rozšířené žíly v podkoží. To se provádí pomocí krátkých řezů v třísle a podkolení. Rozšířené žíly se pak odstraňují pomocí několika málo zcela drobných kožních nářezů. Kosmetický efekt operace je pak velice příznivý. Po operační léčbě je nutné určitou dobu přikládat na operovanou končetinu elastické punčochy nebo obinadla.

Sklerotizace

Sklerotizace je metoda, při které je do rozšířených žil na dolních končetinách vstřikován speciální roztok. Ten způsobí slepení žilních stěn a následné prorůstání vaziva cévou, až dojde k uzávěru jejího průsvitu. Tato metoda se používá nejčastěji k odstranění drobných metličkovitých nebo síťovitých varixů. Následovat by měla podobně jako po operační léčbě komprese pomocí punčoch nebo obinadel.

Kompresivní léčba

Za kompresivní léčbu považujeme přikládání elastických punčoch nebo kompresivních obinadel. Je zcela nezbytná v případě léčby varixů, ale i jiných cévních onemocnění dolních končetin.

Mechanismus účinku kompresivní léčby je jednoduchý. Obvaz nebo punčocha obepíná končetinu po celém jejím obvodu natolik pevným tlakem, že se chorobně rozšířené žíly opět zúží a díky tomu se žilní chlopně stávají domykavými – mohou se opět uzavírat, a tím se normalizuje zpětný tok krve k srdci.

Obnovou zpětného toku krve se z poškozené tkáně odvádí i přebytečná tekutiny, takže dochází ke zmenšování otoků. V případě již vzniklých komplikací v podobě bércových vředů dochází k jejich hojení.

Správně přiložený tlakový obvaz odstraňuje i nežádoucí projevy varixů jako jsou bolesti nohou a pocit tlaku. Navíc ještě působí jako prevence vzniku trombózy.

Lékař zpravidla poradí, jak často je tlakový obvaz třeba přikládat. Může to být i denně. Podle stupně žilního postižení lze oboz přikládat jen pod koleno nebo až k tříslu. Kompresivní obvaz by se měl přikládat ráno vleže ještě před svěšením končetin z lůžka dolů, tedy před tím, než se žilní systém znovu naplní krví.

V případě kompresivních elastických punčoch je důležité vybrat vhodnou velikost a kompresivní třídu. Zde má hlavní slovo lékař. Kompresivní třídy rozlišujeme čtyři, od lehké až po extra silnou kompresi.

Jak přikládat kompresivní obvaz

Pro zhotovení komprese dolních končetin používáme elastická obinadla široká 8-10 centimetrů. Obinadlo odvíjíme bezprostředně při končetině, nevzdalujeme se od ní, protože by mohly vzniknout nežádoucí záhyby, které škrtí. Natáčet začínáme na nártu, největší tlak by měl ovaz vytvářet v té části nohy, která je v botě a kolem kotníků. Směrem ke kolenu by měl tlak postupně ustupovat. Při správně přiloženém obvazu by měl pacient pociťovat rovnoměrný tlak. Prsty jsou při přiložení obvazu lehce zmodralé, avšak při pohybu by měly dostat normální barvu! Dobře přiložený obvaz nesmí působit bolest!

Další způsoby konzervativní léčby

K doplnění léčby může lékař předepsat tzv. venotonika, léky, které zpevňují žilní stěnu a zlepšují návrat žilní krve a odtok mízy.

Nezbytnou součástí léčebného režimu je i vhodná pohybová aktivita a úprava životního stylu. Doporučují se pravidelné procházky a lehká cvičení, včetně jízdy na kole.

Je velice důležité vyvarovat se dlouhého stání a sezení. Je-li pacient k dlouhému stání donucen okolnostmi, například v zaměstnání, doporučují lékaři alespoň na místě simulovat chůzi tak, že pacient zvedá střídavě špičky nohou nebo přenáší váhu těla z jedné nohy na druhou. V případě sedavého zaměstnání je vhodné kroužit nohama v kotnících nebo střídavě zvedat špičky nohou.

V domácím prostředí jsou vhodné i cviky vleže, například simulace „jízdy na kole“.

Oběhu žilní krve neprospívá zaškrcování oděvu, proto je důležité vyvarovat se nošení těsných ponožek. Ženám se nedoporučuje nošení vysokých podpatků, ale vhodné nejsou ani boty úplně nízké, bez podpatků. Obuv by měla být zejména pohodlná.

V době klidu, odpočinku a spánku je vhodné zvednout končetiny do zvýšené polohy, tedy nad úroveň srdce.  Pod kolena a bérec je vleže vhodné podkládat polštář, abychom docílili zvýšené polohy.

Příznivý efekt zajišťuje i sprchování končetin studenou vodou. Udržování správné tělesné hmotnosti by mělo být rovněž samozřejmostí.